neděle 26. března 2017

Jak vypadá budoucnost české modní scény?

Oděvní tvorba u nás má svou tradici a na českých vysokých školách máme hned několik uměleckých, módních oborů. Jen je opravdovou škodou, že tito talentovaní absolventi často nenalézají uplatnění v českém oděvním průmyslu (ono to bude také tím, že ten skoro dnes již neexistuje) a jak se říká, jdou ven. Mnoho českých návrhářů, třebaže tvoří i šijí kolekce stále u nás, je tu neprodává a svůj odbyt si našli např. v Japonsku, kde jsou jejich kolekce okamžitě vyprodané. Samozřejmě, že to naprosto chápeme, bohužel u nás není ani taková poptávka po domácí tvorbě, přitom kreativitou a nápady čeští designéři často předčí i zaběhlá světová módní jména.

Proto jsme velice rádi, že během letošního MBPFW pod akcí VAN GRAAF Junior Talent 2017 proběhly čtyři přehlídky mladých a talentovaných návrhářů. A že se bylo na co dívat! Celého projektu se mohli účastnit módní tvůrci ve věku do 26 let. Vítěz, kterého v závěru vybrala odborná porota, obdržel Junior Talent Card. Ta mu poskytne finanční podporu na vytvoření nové kolekce a samostatnou přehlídku a PR podporu v rámci podzimního MBPFW. Své kolekce nám prezentovali Michaela Hriňová, Adam Kost, Lukáš Krnáč a Zoltán Tóth. Porota nakonec vybrala jako vítěze návrháře Zoltána Tótha, tomu samozřejmě blahopřejeme.

Nás ale, abychom pravdu řekli, nejvíce uchvátila přehlídka Lukáše Krnáče, který se nechal inspirovat fotbalem a jeho jednotlivé kousky byly opravdu originální. Přehlídka byla hudebně doprovázena o remix písně Black Skinhead od Kanye Westa a doplněna o výkřiky fotbalových fanoušků. Celé to znělo lehce vtipně, ale výborně se to hodilo. Lukáš nenechal nic náhodě a vše podle nás propojil do nejmenšího detailu, ušpinit lodičky bahnem a trávou, makeupem vytvořit odřeninu na puse jedné modelky? Tyhle maličkosti nás prostě baví! Nejvíce se nám zalíbily kožichy s vystříhanými číslicemi a rozhodně nás zaujal třeba i kabát s výjevem fotbalového hřiště na zádech.

Lukáš Krnáč

Samozřejmě tu pro vás máme koláže i z vítězné přehlídky od Zolthána Tótha a na dalších dvou se vám představí tvorba Adama Kosti a Michaely Hriňové. Všem do budoucna přejeme hodně úspěchů, právě díky lidem jako je tato čtveřice pevně věříme, že se i u nás jednou dočkáme opravdu velkých věcí.

Zoltán Tóth
Adam Kost
Michaela Hriňová

čtvrtek 23. března 2017

Blažek FW17

Ve dnech od 17. do 24., přesně od pátku do zítřka, v Praze probíhá Mercedes-Benz Prague Fashion Week. My jsme se na něj letos se Sárou vyrazili podívat a mimo jiné jsme zavítali také na přehlídku české oděvní značky Blažek. To, jaké dojmy v nás zanechala, se dočtete v následujících pár řádcích, které jí věnujeme.

Přehlídka, stejně jako většina ostatních, se konala v prostorách OD Kotva, tady jen trošičku odbočím. Vím, že většina lidí si tyto prostory pochvaluje, ano, na přehlídky a prezentace jsou opravdu zajímavé, ale uznejte, chcete několikrát denně vybíhat několik poschodí tam a zpět? Možná v tom je ale hlubší záměr a organizátoři všem chtějí rozpumpovat krevní oběh, zvednout tlak a každého před přehlídkou vytrhnout z pomyslné letargie přívalem endorfinu.

Zpět k Blažkovi, od přehlídky jsme čekali asi to, na co jsme u Blažka zvyklí - formální looky, ale i ležérní kousky vystajlované do podoby, které u této značky tak nějak všichni známe. A ejhle, ono bylo všechno jinak! Velký podíl na tom měl stylista se světovým renomé Jan Králíček, ten z běžně nositelných kousků vytvořil naprosto nápadité a extravagantní looky. Mezi všemi návštěvníky šel vidět úžas nad tím, kam se letos Blažek u své prezentace posunul. Přitom stačilo tak málo, trocha toho rebelství a šikovné využití doplňků (třeba použití kravaty místo opasku určitě chtělo kuráž). A výsledek? Podle nás jednoznačně fenomenální! Jediné, co mi přijde tak trošku úsměvné, jsou někteří komentující pod uveřejněnými fotkami z přehlídky na FB fanpage Blažka. Dost lidí to celé nepochopilo (popravdě mě to ani nepřekvapuje), a někteří byli dokonce i pobouření, přitom kdyby se dobře zadívali, zjistili by, že značka svou dosavadní tvář nikterak nezměnila, jen si ji někdo opravdu šikovný s trochu jiným, lehce výstředním pohledem vzal na jeden večer pod svou taktovku.

neděle 19. března 2017

Givenchy high heels

Dnes mám pro vás outfit v trochu jarnějším duchu, je laděný do jednoduché modro-černé barevné kombinace a najdete v něm dominantní zlaté detaily, konkrétně knoflíky na saku, ozdoby na kabelce a nýtky na botách. Právě u obuvi bych se na chvíli ráda pozastavila. Tyto vysoké podpatky z pařížského módního domu Givenchy tvoří výrazná platforma a podpatek z lakovaného dřeva, kožený svršek a jak jsem už zmínila, také zlaté nýty. Mám je už asi čtyři roky a musím říct, že i když všem obvykle radím investovat jen do univerzálních kousků, byla to skvělá koupě. Je to totiž originální věc, která vypadá i po letech stále jedinečně a řekla bych, že bude vypadat i za několik dalších let. Ohledně značky Givenchy, už od roku 2005 je jejím kreativním ředitelem Riccardo Tisci, který značce vdechl novou a výraznou tvář, díky němu vznikly úžasné přehlídky, které se bezpochyby zapsaly do paměti světa módy, jako například kolekce s rottweilerem, kolekce s orchidejemi nebo s náboženským podtextem. Teď v březnu, po dvanácti letech svého působení, Riccardo oznámil svůj odchod a módní dům Givenchy už oznámil, kdo bude jeho nástupcem. V čele bude poprvé v historii značky překvapivě žena, a to britská návrhářka Clare Waight Keller, která zhruba po šesti letech opouští pozici kreativní ředitelky Chloé. Teď se jen můžeme nechat překvapit, zda módní dům povede alespoň stejně tak dobře jako talentovaný Riccardo Tisci.

blazer: H&M, turtleneck: H&M, flared trousers: Lindex, boots: Givenchy, bag: Furla

pondělí 13. března 2017

Oblek Blažek

Ústředním prvkem celého dnešního outfitu je můj nový oblek s jemným proužkem (pin stripe). Proužky sice ve světě hlásí velký návrat, ale u nás k vidění moc nejsou. Na jednu stranu musím říct, že jsem i tak trochu rád, protože dodnes mám v živé paměti obleky krabicových střihů z polyesterových látek s výrazným proužkem, které před několika roky strašily snad v každé druhé prodejně u nás. O to bude asi pro všechny větším překvapením, že můj oblek je od tuzemské značky Blažek. Musím celému návrhářskému oddělení sklonit poklonu za výběr tak krásné látky, ta je konkrétně od Vitale Barberis Canonico a je jasným důkazem toho, že "Italians do it better". Vím, že stejný oblek byl i v modré barvě a zpětně trošku lituji, že jsem si nepořídil i ten. Poslední dobou si v nabídce u Blažka nacházím věci přesně podle mého gusta a už teď se nemohu dočkat jeho přehlídky na MBPFW, na kterou jsme se Sárou zvaní.

suit: Blažek, coat: Mango, turtleneck: Mango, socks: Gant, monk shoes: Blažek, bag: Mango, watch: Omega, bracelet: Lavaliere

čtvrtek 9. března 2017

Když se blíží třicítka

Nedávno jsem oslavil své 28. narozeniny a trošku s povzdechem jsem si uvědomil, že se nezadržitelně blížím ke kulaté třicítce. Už dávno jsou pryč školní léta, sběratelská vášeň pro tenisky i bláznění za těmi nejaktuálnějšími módními trendy a výstřelky. Dnes jsem tu jako skoro třicátník, který si srovnal priority a ví, co by od života chtěl, a i když je přede mnou stále velký neprobádaný kus cesty, nebojím se jí a vyrážím jí vstříc.


Dnes už nepotřebuji hledat svůj styl, našel jsem se. Vím, jaké barvy mi sedí i jaké střihy lichotí mé postavě, vím, do čeho se vyplatí zainvestovat a kde si mohu dovolit ušetřit. A asi to nejdůležitější je, že dnes vím, že to, jak vypadám a jak se oblékám, je mou vizitkou, která mi do života přináší nové možnosti.

Mám již, dá se říct, vcelku ucelený šatník, léty jsem si ověřil to, že materiály a jejich kvalita jsou naprostý základ. Přesto je pravdou, že sem tam stále zakoupím něco i v módních řetězcích, jsou to ale převážně basic kousky. Ty kvalitní a nadčasové kusy, které vydrží déle než jednu sezónu, se opravdu vyplatí hledat jinde. Svůj styl bych popsal jako neformálně elegantní. Velmi rád nosím saka, kalhoty s puky, košile, džíny, polobotky, ale nebojím se sáhnout třeba i po teniskách. V mém šatníku nenajdete nápisy a potisky, objevíte jen jednoduchá jednobarevná trička a nebo trička s límečkem. Důležitá je pro mě variabilita, není totiž nic lepšího, než když se dá co nejvíc věcí vzájemně kombinovat, nejen, že to šetří čas strávený před skříní, ale také finance.

Naučil jsem se odhadnout situaci a vždy se oblékám tak, abych někam nedorazil hůř oblečený, než si daná situace žádá. Musím přiznat, že v Čechách s tím opravdu málokdy člověk narazí, ale ono stačí vyrazit za hranice a jít si třeba jen večer posedět a pro mnoho našich krajanů by to mohl být opravdu kulturní a především společenský šok, kdyby kvůli oděvu nebyli na místo konání akce ani vpuštěni. Raději proto chodím všude "overdressed" a jediné, co mi chybí, je snad už jen frak, který jsem zatím na žádnou událost nepotřeboval. Doposud jsem si vždy vystačil se smokingy, které mám pro jistotu hned raději tři. Dokonce bych řekl, že pokud se pravidelněji účastníte večerních akcí, je černý smoking rozhodně lepší investicí než černý oblek!

Naprostou nutností je v neposlední řadě skvěle padnoucí oblečení. Pokud si nenechám věc ušít na míru a kupuji si konfekci, vždy si ji raději nechám poupravit u krejčího tak, aby vše sedělo, jak má. Zkrátit rukávy, poupravit nohavice, to vše je velmi často potřeba, tedy pokud nemáte naprosto perfektní konfekční postavu. Bohužel, mnoho lidí tomu nepřikládá žádný význam, a tak se velmi často setkávám s jedinci, kteří vypadají jako když si své oblečení vyměnili s někým jiným. Špatně padnoucí oblečení dokáže pokazit snad vše a přitom stačí tak málo. Chápu, že personál mnoha prodejen u nás dodnes ani neví, jak má co sedět a nedokáže zákazníkovi poradit, z mého pohledu je to ale jen částečně uznatelná omluva, vždyť žijeme ve 21. století, vysíláme průzkumné sondy na vzdálené planety, fyzici přicházejí s teoriemi strun a kvantovou gravitací a připojení k internetu díky WiFi máme snad i na veřejných záchodech, tak proč nevěnovat pár minut hledáni v Google vyhledávači k zjištění, jak má co sedět?

Na čem jsem si hodně začal zakládat, jsou boty a hodinky. Dalo by se říct, že obojí je indikátorem vaší úspěšnosti a dokáže o vás mnohé prozradit. Co se týká bot, asi to nejlepší je nechat si je ušít na zakázku, ano, i u nás se najdou velká ševcovská jména, jen si na takový pár obuvi připravte desetitisíce. K tomu jsem se já ještě bohužel nedopracoval, ale několikery krásné rámové polobotky by už "skoro třicátník" jako já klidně mohl mít. I když budete mít levnější boty, vždy si pamatujte, péče o ně jim několikanásobně prodlouží život a není nad čerstvě vyčištěné a naleštěné boty. Vrásky, ty ať se klidně s přibývajícími roky objevují na vašem čele, kde můžou být znakem vyzrálosti a dodávají vám třeba i na sexappealu, ale na botách vypadají naprosto otřesně! Hodinky jsou vlastně asi jediným šperkem, kterým se muž může pochlubit. A věřte mi, že to muži opravdu dělají. Nenápadně si je navzájem okukují a vědí, do jaké ligy vás podle nich zařadit. Zapomeňte na plastové G-Shocky a vsaďte na něco, co má trvalou hodnotu. Já se přesunul z obyčejných modních hodinek s quartzovými strojky k automatům. Během loňského roku jsem si pořídil hned několikery vintage hodinky, např. i jedny Seamaster od značky Omega a stojím si za tím, že to byly velmi dobře utracené peníze.

Nikdy nezapomínám také na doplňky, právě díky nim si mohu vzít stejný outfit stokrát jinak. Jsou to drobnosti jako kapesníček do saka, manžetové knoflíčky, kravata nebo brýle, všechno to z vás doslova může udělat ikonu stylu. Nebát se, ukázat vkus, zaměřit se na detail, brát ale vše s nadhledem, právě jsem vyjmenoval ty správné ingredience na to, jak vyniknout v tom nejlepším slova smyslu. A co když si s tím neumíte poradit? Vždy si řekněte, že v jednoduchosti je síla a nelámejte nic přes koleno. A pokud máte zvládnuté základy, klidně se inspirujte třeba u Steva McQueena, Caryho Granta nebo u našich současníků jako je David Gandy a Johannes Huebl.

Co se ještě pojí s celkovým vzhledem, je to, že jsem dal sbohem vlasovým experimentům a zůstal jsem u jednoduchého klasického, z módy snad nikdy nevycházejícího sestřihu, doplněného o upravený plnovous. I tady mi došlo, že by se o sebe v tomto ohledu měl starat každý muž a sem tam (nejlépe častěji a pravidelně) vložit důvěru do rukou profesionálů. Na někoho by přehnaný zájem o svůj vzhled mohl působit až zženštile, ale myslím si, že už jsme ušli dost velký kus cesty od toho, že "správnej chlap má smrdět" a nemusíme se stydět čistit si a hydratovat svou pleť, používat oleje do vousů atd.

Základem všeho je samozřejmě vystupování, které jedině podpoříte oblečením, upraveným a zdravým vzhledem a nepochybně také třeba vůní. Věřte tomu nebo ne, ale tohle vše velmi snadno může pomoci k lepším pracovním pozicím, k tomu, aby vás okolí vnímalo jako někoho seriozního, jako někoho, kdo ví, co chce a jako někoho, kdo ví, jaká je jeho cena.

pondělí 6. března 2017

1970s fashion

Smaragdově zelený kožíšek, o kterém jsem psala v minulém článku, jsem si moc oblíbila a nafotila jsem v něm ještě jeden outfit, tentokrát s džínovými kalhotami do zvonu. Celkem výraznou roli v mém looku sehrály i doplňky, kromě kabelky to byly brýle s čistými skly a také sametový choker s řetízkem a perličkou. Obojí jsem si pořídila na Asosu. Outfit celkově vychází z módy sedmdesátých let, z doby, která zažila (nejen) módní revoluci a co se týče módních trendů mi za poslední rok opravdu přirostla k srdci.

Po mém návratu z Milána, kde jsem byla zhruba v polovině února, jsme si s Markem řekli, že spolu dodatečně oslavíme den svatého Valentýna a takto jsem s ním vyrazila na takovou romantickou procházku Prahou. Promenádovali jsme se pražskými uličkami a nakonec jsme doslova zakotvili ve skvělé restauraci Marina Ristorante na Alšově nábřeží přímo na Vltavě, kde jsme si vychutnali výborné jídlo i nádherný výhled na večerní osvětlenou Prahu. Oba jsme si dali domácí špenátové těstoviny s celými krevetami a bylo to opravdu vynikající, všem můžeme jedině doporučit! Pokud byste do Marina Ristorante chtěli zajít, nezapomeňte si ale včas rezervovat svůj stůl.

fur coat: Zara, t-shirt: H&M, flared trousers: Lindex, boots: Tamaris, bag: Furla, eyeglasses: Asos, choker: Asos

neděle 26. února 2017

Structured coat

Během naší nedávné návštěvy Londýna jsem v centru města (teď už nevím, kde přesně to bylo) narazil na obchod Mango a ze zajímavosti jsem se zašel podívat do pánského oddělení. Nešel jsem za ničím konkrétním, spíš mě jen zajímalo, jaké kousky a sortiment nabízejí oproti pražským prodejnám. Po chvilce procházení obchodem mě zaujal kabát, který jsem u nás nezaregistroval, zalíbil se mi především svou nevšední strukturou, a tak jsem si ho hned vyzkoušel. No, bylo mi okamžitě jasné, že ho musím mít, ale nevěděl jsem, jak to udělat, když už tak jsem měl na zpáteční let přeplněné příruční zavazadlo a nikam bych ho nevtěsnal, ani kdybych sebevíc chtěl. Zkusil jsem ho proto dohledat online, a to se mi nakonec podařilo. Musím ale říct, že na fotkách by mě snad ani nezaujal. Je to zajímavé, jak moc dokáže ovlivnit úsudek právě taková produktová fotka, která tedy na stránkách nebyla zrovna povedená. Kabát jsem si objednal a po návratu domů jsem ho netrpělivě očekával. Jsem rád, že jsem na něj v Londýně narazil, protože pokaždé, co jsem si ho vzal na sebe, jsem se utvrdil v tom, že to byl přesně ten kousek, který v mém šatníku chyběl.
  
coat: Mango, sweater: H&M, trousers: H&M, shirt: Gant, boots: Blažek, pocket square: Mango, sunglasses: Persol, watch: Gant by Michael Bastian 

čtvrtek 23. února 2017

Green as an emerald

Když jsme byli s Markem minulý měsíc v Londýně, nejeli jsme tam za cílem nakupovat nebo chodit po obchodech. Ano, do pár obchůdků jsme samozřejmě zašli, ale spíše jsme si užívali procházky městem, krásnou zdejší architekturu, dobré jídlo a všechno možné, co k takovému výletu ještě patří. Většina z vás by si možná tipla, že jsem asi nákupní maniak, když ale budu upřímná, musím říct, že takhle to vážně není. Nakupování u mě vypadá asi tak, že projdu přibližně dva nebo tři mé oblíbené obchody nebo obchody, které mě náhodou něčím zaujaly. Kdybych měla dorazit do čtvrtého obchodu, už si budu připadat fakt unaveně, no, spíš přiotráveně. A s představou, že bych se měla třeba podruhé nebo snad potřetí převlékat v kabince? Uff. Ještě, že mám skoro vždy a všude stejnou velikost. Sečteno podtrženo, ráda si zajdu pro konkrétní věc do konkrétního obchodu, případně neplánovaně ulovím něco jiného, ale bezcílné a nekonečné procházení obchodních center určitě nemusím. Když už, tak raději "šmejdím" z pohodlí domova online. Abych ale úplně nemlžila, pár maličkostí jsem si v Londýně přeci jen koupila, to by zase nebylo ono, odjet úplně s prázdnou. Přivezla jsem si ovšem jen jediný kus oblečení, a to tento smaragdově zelený kožich, který mám na sobě. Pořídila jsem si ho právě proto, že jsem po něm už před časem pokukovala v pražské Zaře, kde byl bohužel celkem rychle vyprodaný. A nakonec jsem ho našla v londýnském výprodeji, což potěšilo dvojnásob!

fur coat: Zara, bodysuit: H&M, leggins: Zara, overknee boots: Bruno Premi, bag: Lia Numa, sunglasses: RayBan, bracelet: Tiffany & Co.